Ostatní drobota

Součástí naší domácnosti jsou již desátým rokem dvě želví slečny Jůlinky. Jde o o představitelky vodních želv, přesněji Trachemys Scripta Elegans neboli želva nádherná. V roce 1999 jsem si je jako typické akvaristické pidimimi přinesla nedovoleně domů. Tak jak u mě bývá však zvykem, nekupovala jsem je s představou, že zůstanou stále jako roztomilé pětikoruny a neosadila jsem je do plastového tácku s ostrůvkou a  palmičkou uprostřed... Dostaly akvárko, topítko, šutrák a lampičku. Naše máti dostala infarkt...

Nicméně dnes jim je deset let, mají želvárium 120 cm a každá váží 500g a na délku mají odhadem 25 cm. Když kousnou, což nedělají, tak to bolí víc než od naštvaného kocoura. Mají také svého pasáčka, který je neustále hlídá - našeho Alechandra.

Ubytování

V současnosti mají již své třetí obydlí, s kterým jsem já zatím nejvíc spokojená. Na začátku měli jako pětikačky akvárko 40x40x20cm a vydrželo jim asi dva roky. Byla to malá nádrž bez filtru, a tak se musela týden co týden čistit, i když se želvy krmily v lavorku. jako mimi měly i topítko, ale s jejich vzrůstající destrukční silou jsem ho brzo vyndala a nenechalo to na nich žádnou újmu. jsou to želvy. Od té doby jim běží jen lampička se 70 a nyní se 100 Watovou žárovkou obyčejnou. Pokojová teplota vody je pro rok starý želvy již optimální a neviděla bych žádný problém. Když už jim tenhle bazének byl malý pořídila jsem ojeté želvárium s výpustním kohoutem v boku 100x40x50 cm, ve kterém byly až do roku 2005. Nicméně bych si želvárko s výpustním již nepořizovala - použila jsem ho jen jednou, neurychlilo a neulehčilo to ničemu, jen se člověk furt bojí, že z neustálého odkápávání nakonec vyplaví sousedy. Po přestěhování do nového bytu se mi opět naskytla koupě ojetého akvárka s lehkým netěsněním 120x40x50. Láďa ho dotáhl silikonem, nechali jsme nařezat skla a sami si vlepili ostruvek a schůdky. Zpětně mohla být ploška větší, ale vejdou se i tak a stejně se mačkaj pod zdroj tepla nasebe. Náklady byly nízké a výsledek je super. Pod akvárko se dala tapeta s reliéfem kamení a okolo tapeta s rostlinkami a vypadá to slušně. Již do předchozího jsem pořídila čerpadlo ATMAN-101 a kostku BIOFILTRU a jsem s touto kombinací nadmíru spokojená. Držím se jí, i když sehnat BIOFILTR je dnes celkem problém - já ho beru přes internet a tak měsíc na něj čekám. Želvy jsou destruktoři, takže je třeba filtr dobře naležato upevnit několika přísavkami, aby vám neustále neplaval utržený na hladině. je třeba počítat, že jeho životnost bude o dost nižší než v normálním akváriu, protože želváci prostě chytnou rapla a občas se do něj pustějí až lítají cáry. Nicméně počítám tak kolem roku. Přešla jsem na skoro tu největší kostku ted. Jedinou nevýhodou je, že nový filtr se hodně dlouho osazuje bakteriemi a jeho funkčnost nabíhá až tak po měsíci, a to i se startovacími trostředky pro biofiltry. Taže buď nechat běžet dva souběžně nebo vydržet čištění. Nicméně pak je voda čistá i když se v ní občas krmí. Stačí jednou za měsíc odpustit vodu, vyprat v ní filtr a dolít. Pokud jde o želvy, tak mě občas chytne svědomí, protože jsem jim nikdy nedopřála UVB. Různě se dočtete, že bez slunce či UVB to nejde, ale ono to jde. Pokud je  možnost slunce, tak bezdebat vyndat načas na balkón nebo zahradu, ale jde to i bez při vyvážené stravě. Takže Jůlinky teď mají opravdu jen obyčejsou žárovku. Přemýšlela jsem o UVB zdroji, ale nakonec na poradnách zjistíte, že většina prodávaných zdrojů působí jen do několika cm a já je mám tak 15cm po pod zdrojem. Nejlepší zdroj je ULTRAVILATUX, který tedy snad časem pořídím. Nicméně jak říkám, mé želvy nikdy nebyly nemocné, nemají rachytis a v pohodě snášejí vajíčka. Jak malým jsem jim do vody kupovala za třicet korun malou vápníkovou želvičku - doporučuji te´d koupit velkou sepiovou kost pro papouchy - stane se vděčnou hračkou a uvidíte, jak bude mizet ohlodáním. A vydrží asi stokrát déle než ta želvička. Pokud jde jiné dekorace, tak tam nic nemájí - nádrž se lépe čistí a navíc dělají menší kravál. Myslím, že jim to vyhovuje. I tak je nádrž v obýváku, protože po letech v dětském pokoji jsem se náležitě poučila. Žalvy zásadně nebudou ctít vaši potředu spánku, a to co dokážou vydávat za zvuky, je neuvěřitelné. Dost často ráno kol šesté letěly obě do koupelny do vany... Jo pokud jde o svítidlo jednoznačně doporučuji  keramickou objímku. Mně ji táta nainstaloval do pečící formy na biskupský chlebíček. Je alu a vyhovuje skvěle - teď se vyrábí i druhé svítidlo s umístěním žárovky kolmo a ne bokem - budeme měnit obyč za reflektorový typ - taková ta postříbřená. No a samorřejmě nezbytností jsou obyčejné spínací hodiny, které vám světlo regulují. No a to je k bydlení asi všechno. Jo vše je překryté osmičkovým sklem - on tam totiž bydlí osmikilový kocour nahoře a půlka je překryta mřížkou - ted i s pletivem - Alexek měl furt potřebu po nich hrabat a nechtěla jsem čekat až ho holky přesvědčí svým zobanem, že to nemá dělat. No a to je už fakt vše.

Krmení

Tak želvoňové u nás si nikdy moc neužili gammarusů a podobných sušených zviřátek. Sušené pro želvy považuji za nechutně předražený pet "bysnys" :). Takže odmala dostávájí grundle - nejdřív jsem pro ně jezdila až na Zličín, kde je měli asi po třiceti kusech za patesát korun - taky dobrý akvaristický "biznis". Samozřejmě se dostanou v normálních lidských obchodech - já je kupuju v Hypernově a Tescu. Kilo stojí něco přes stovku, ale vydrží to hodně dlouho. To milují a myslím, že je to pro ně přírozená strava. Celá rybka se vším všudy. No a pak dostávají kočičí suché. Dříve než jsme měli kocoury tak obyčejné krabičky s Whiskas, teď si holky polepšily a dostávají Purinu ProPlanku a Royal Canin. No a k tomu co je po ruce. Žížalky po dešti, hovězí masíčko (teď dojíždějí mlété hovězí za 190 Kč po našich kocourech, kteří se mi na něj vykašlali), kuřecí prsa, kuřecí játro, čínské zelí, ledový salát, okurka, jahoda, skořápky od vajec, cvrčky, luční kvítí - pampeliška, jitrocel,... Prostě pestré a co nejvíc přirozené. Myslím, že se jim daří dost dobře, což je pro mě hlavním vodítkem. Pozor, vodní želvy nejsou pouze masožravci! Čím jsou starší, tím radši si jídelníček zpestří něčím z kytičkové říše. Žádné vitamíny a minerály nedodávám - teda teď poslední měsíce si pošušňávají na sépiovce, ale myslím, že to má větší dopad na mé svědomí než na želvy.

Krmí se hezky ve vaně - šetří to kvalitu vody v želvárku

Život s vodní želvou

V podstatě jde o nenáročné soužití. Pokud k nim přistupujete zodpovědně, tak toho moc nepotřebují. Nicméně jde o živočichy. Mám dvě hned od počátku a nemám s tím potíže. Žádné velké bitky nikdy neprobíhají. Trošku mela začne při krmaní, ale prostorem to vyřešíte. Jinak je s nimi celkem i sranda, pěkně se na ně kouká a těší vás, když prospívají a rostou. Jsou to kontaktní živočichové, kteří se umí domáhat potravy i pozornosti. Ty naše se rády mazlí - když jim dáte do vody ruce, tak nekousnou jen se kolem motají a chytají se nohama a prostě se mazlí. Jakmile jde Alexek baštit, hned se motají pod miskou a čekají, co odpadne k nim do vody. Alexek je velký hlídač a nedá na ně dopustit. A to i když mi při čištění několikrát omylem přistál ve vodě, kterou absolutně a panicky nesnáší.

Škoda, že nemáme kluka - ráda bych zkusila vypiplat mrňátka...

Takhle to přijde na zmar - ale asi je to důkaz, že se jim daří.