Klubová výstava KASS Praha 2012

13.06.2012 19:00

Tak jsem se nakonec dokopala k aktualizaci, kterou jsem ani neměla v plánu, ale když jsem dostala krásné fotky od Míši Severové, tak mi to prostě nedá a nedá...

Takže v sobotu 9.6. 2012 jsme se po roce zase zúčastnili výstavy - tentokráte jsme ji měli za humny, což bylo skutečně hodně, hodně příjemné - ostatní pořadatelé by se měli zamyslet :))))

Byť to nejprve nevypadalo, tak nakonec bylo téměř idealní počasí, při kterém jsem se já běloba moučná spálila na škvarek opět - před rokem na Kačině jsem skončila na kortikoidech po mém celodenním pobytu u kruhu, tentokrát to zvládám sama s pomocí pana Panthenola...

No nic, výstava byla milá, malá, jen špringří - v kynologickém areálu Rychety v Uhřiněvsi. I když to byla výstava jiného klubu než je náš domovský - sešlo se tam až podivuhodně známých tváří psích i lidských - nejkrásnější byly ty tváře dětské samozřejmě a je mi líto, že přítomné matky své ratolesti nevedou k tak bohulibé činnosti jako je handling a že soutěž mi nejmilejší - dítě a pes - zůstala neobsazena.

Hlavním lákadlem byl samozřejmě stále stejně usměvavý a gentlemanský Ray - tedy Ray Smith z Anglie. Já mám některé anglány moc ráda a hlavně za nima hrozně ráda jezdím autem a užívám si ta dobrodružství  ze země Harryho Pottera...Jojo, jen kdyby byl nějaký důvod zas!

No ale abych to shrnula, vystavovat jsem jela kvůli (dle důležitosti): skupině, páru, Lipovi, Zaze. A dopadlo to mile a následovně a hlavně se mi libí, když mám posudek a v něm dokážu najít svého psa - to je fajn present z výstavy.

Lipo - CANOUAN FORWARD TO MAKTOOB - třída otevřená Výborný 3

Zaza - Azalea of Klamar garden - třída čestná, Výborná 1, BIS čestné, BIS chovatelská skupina

Zazinka s Lipem byli řádně přihlášeni i do páru a v škádlivé náladě se jim podařilo prolomit pověru, že DUO (jak v barvě tak ve velikosti) pár je pasé a fuj a nedělá se to, a tak se nakone takových dvojic sešlo asi nejvíce za historii klubových výstav - byť ZaLi nevyhráli, tak jsme si to užili, protože legrace musí být.

No a nakonec tedy ještě pár fotek z neutuchajícího temperamentu našeho mlaďocha, který si vysloužil nejednu pochvalu. Já mám ale radost z jeho povahy, protože ta je opravdu kouzelná. Moc se mu tam líbily hlavně male "Tifereťačky", kterým vždy s grácií odevzdal dar létajícího talíře - pod který by se holky ovšem schovaly obě - takže nezbylo než házet dál a dál.

 

—————

Zpět