RŮŽOVÝ KVĚTEN

Bydlíme v Praze. Na sídlišti. Šeď a beton? No jak kdy...

Bydlíme sice v ulici Práčská, ale to je administrativní pojmenování - mnohem více používáme vchod do ulice Jasmínová, což už zní o dost lépe... Prostě na Zahradním městě, které se snaží dostát svému jménu nejen díky názvům ulic. No a o Zaze nemluvě, ta se jen přesadila jako Azalea z Klamar garden na záhonek na Zahradním městě a myslím, že nestrádá... Osobně bych jako konstruktér této pražské části byla asi více hravá, ale základy do hloubky vrostlé položili již dávno soudruzi a těm se jistě hravost a nápaditost jen zřídka přisuzuje. Takže, já osobně si myslím, že třeba ta slavná Jasmínová by mohla obluzovat opojnou vůní pravého či alespoň nepravého jasmínu. Není tomu tak, ale i přes tento nedostatek má svoji doménu - a to, že jednou v roce se celá na pár krátkých dní oblékne do nepřehlédnutelně krásné růžové barvy třešní a nabídne všem zamilovaným možnost se bez větší námahy prolíbat ke svěžesti své lásky na další rok...

A protože se o krásy i nekrásy ráda dělím s mottem, že zkušeností není nikdy dost, tak zde najdete pár mobilních foteček, na nichž je jako doplněk i Zazinka, která měla pocit, že i když je urousaná, se svázanýma větracíma ušima a neostříhaná, tak je tak neodolatelně krásná Azalka, která zastíní i ten růžový "nářez". No já jí říkala, že riskuje, že to bude pojaté jako taková odkvetlá Azalka... Ale jen po mě šlehla nenávistným okem, prý nám letos ještě ukáže jak dokáže být takový malý rododendron krásný - a je fakt, že tyhle trvalky s věkem dostávají to pravé kouzlo vyzrálosti - tak uvidíme...

"Počkat, počkat, já tam ještě nejsem...."

" Tak teď už můžeš!"

"Růžová Jasmínovka"